Včera jsem potkal Fera. To je takový strakatý kocour od vedle. Svého času se bál připlížit k našemu plotu. Jako by tenkrát Tess uměla proskočit plotem. Když jsem přišel na venkov, čekal jsem, že místní kocouři budou mít pro strach uděláno. Fero se moc nepovedl. Strašpytel. Nicméně mně položil zajímavou otázku. Jestli jsem prý v pohodě, když mi po zahradě běhají čtyři psi? Jasně, že jsem. Berušku a Dášenku mám pod palcem, Sam má respekt a Lili? Tak rychlá není. A strom vždy nabídne absolutní bezpečí. Vzpomněl jsem si však na chvíli, kdy jsem si nebyl jist, zda se na zahradě vyskytuje dostatečně vysoký strom pro úkryt. Ne že bych měl strach, jistota je jistota, některé chvilky jsem raději strávil u Fera za plotem. Pérovat Tess? Žádný problém. Jenže ona měla sourozence. A nepříliš daleko.
