Neděle 28. června. Ve 12 hodin, no možná ve 14 hodin. Bylo strašné vedro. Těžko říct. Pozval jsem hosty, upekl dort. Spustil mejdan. K oslavě 1. narozenin to, myslím, bylo až až. Nejdříve jsem si nandal černou smuteční pásku za Tess. 24. června je tomu právě 1 rok. Slzu jsem uronil a symbolicky jsem ji sekl do čumáku. Stejně mám podezření, že to měla ráda. Ve stejný den, před rokem, se narodila Berry. 24. června tedy oslavila 1. rok. A jelikož 10. července má narozeniny i Dasha, připravil jsem pro obě společný dort. Sulc. Huspeninu. Tlačenku, chcete-li. A byla to mňamina. A pak začal mejdan, mejdlo, párty. Pustil jsem hudbu, pozval Lily a Sama. Napustil vany s vodou. Rozvěsil girlandy. Vypálil konfety. Zařídil kropení. Všechny jsem sekl do čumáku, aby si nezáviděly. Ani nevím, kdy to skončilo, protože jsem únavou úplně vytuhnul. Snad mi zítra nepřijde předvolání na městskou o…

Čtěte více

Za nádherná fota děkujeme paní Ing. Simoně Stankové,DiS. Fota byla pořízena pro https://leoniaspicove.estranky.cz/

A je to tady. Sobota 30. května 2020. Svod Leonbergerů na Nové Živohošti. Ideální počasí, okolo 19°C. Každý Leonberger, který něco znamená vyrazil na tuto velkolepou párty. Takže i Dasha. Vzali jsme i Berry, je třeba pečovat i o fanouškovskou základnu. Samozřejmě ve světle reflektorů jsem se ocitl já, Maestro Damián, jakožto Head Coach. Hlavní trenér. Prostě ten, na kom to celé stojí. Vzal jsem i človíčka, aby se Dashe věnoval v době, co budu poskytovat interview. Leonbergerů tu bylo mnoho, trochu mě z toho mrazilo. Na chvilku jsem znejistěl, zda mé dvě šermířské tlapky budou stačit na tolik čumáků. Musím však říct, že tohle plemeno, tihle Leonbergeři, jsou strašně klidní tvorové. Nikdo neštěkal, nikdo se nepral, nikdo neútočil, všichni civilizovaně seděli nebo leželi a čekali, až na ně přijde řada.. Dokonce tu bylo asi 12 štěňat. Tomu nejmladšímu byly sotva tři měsíce. Je fakt divný to vypustit z mé…

Čtěte více

Píše se duben 2020. Respektive jeho konec. Je příjemné jarní počasí, takže se vyvaluji na slunku. Při pohledu na zahradu, která v tuto roční dobu již bývá krásně zelená, si říkám EJHLE. Před domem byl luxusní pažit, na který jsem mohl došlapovat celými tlapkami a byla to velmi příjemná masáž. Dnes? Mám slzu v oku. Ta dvě psí torpéda z toho pažitu udělala tankodrom. Všude hlína, hlína, jáma, další jáma, pravda vidím asi dva drny zelené trávy. Chcete-li si vymknout všechny čtyři kotníky, račte dále, vstupte. Obrovská zahrada a travnatý kousíček bys sotva pohledal. Nejoblíbenější disciplína Berry a Dashy je hra na babu. Ideálně kolem stromu, zleva, zprava. Skrz nejrůznější křoviska, kolem auta. Fakt dobrý. Méně dobrý, když je to kolem mě. Nebudu Vám lhát, už jsem je musel z fackovat. Dneska přijel človíček z Prahy. Prý posekat zahradu. To by mě zajímalo, co sekal. Hroudy hlíny? To byste nevěřili,…

Čtěte více

Koronavirus nás stále neopustil. A Velikonoce jsou tu. Vážení, dovolím si Vám nastínit něco málo o Velikonocích. No vlastně tady není ani noha, psí tlapy nepočítám, těch je tady až příliš. Asi začínám trpět samomluvou. Je to psychicky strašně náročné období. Jako když posloucháte jednu a tu samou písničku pořád dokola. A fyzicky náročné to je taky. Už mám proleženiny od toho vyvalování se na střeše. Občas si jdu lehnout na strom. Dole relativně klidná Berry a šílená Dasha. Teda tu vydržet poslouchat celý dlouhý den a nezabít ji, zasloužil bych metál. Anebo svatý klid. Ten vlastně bych měl mít. Právě totiž probíhá “pašijový” týden čili Svatý týden. To je jako hodně důležitý svátek pro všechny křesťany. Začalo to v neděli. Květná neděle se říká. Jsem myslel, že proto, že je v květnu. Pak je prý modré pondělí a šedivé úterý. Nevím proč, tady se to spíše pěkně zelená. Pak…

Čtěte více

Člověk by řekl, tedy spíše Kocour by řekl, že v karanténě se člověk alespoň konečně pořádně vyspí. Konečně nemusím do práce. Může se flákat a flákat a flákat. Jenže ono to má své mouchy. Ostatní kočky jsou taky v karanténě. V televizi sportovní přenosy z doby, kdy tady běhali po zahradě tyrannosauři. Jít se projít po návsi, to aby vás neodstřelili a spát díky těm dvěma megapsům taky nejde. Oni tak nějak nechápou tu karanténu. Človíček je taky pořád doma, pokud neuklízí zahradu od rozkousaných, kdo ví jakých věcí, tak pravidelně v roušce opouští i se psy zahradu a odcházejí kamsi, neznámsi. Takže v těchto těžkých časech beru na sebe kabát investigativního žurnalisty, a jdu je sledovat do toho neznámsi. Odhaleno. Tak to bude na Pulitzera. V ohrožení vlastního života jsem odhalil neodhalené. Země ve stavu nouze. Karanténa. Jedno striktní nařízení vedle druhého. Co zákaz shromažďování? Co roušky mí psí…

Čtěte více

A je to tady. Celorepubliková karanténa. Popravdě jsem to trochu čekal. Tak zase sedím na stromě, zírám na obě psiska, a smutním. Že se nemůžu stýkat s nikým mimo rodinu. Že jsem se doteď s nikým nestýkal? Právě. O to je to horší. Tak Vám povím aspoň, co nového se v těchto dnech děje v Tessborough. Na první pohled není poznat, že po celém světě lítá koronavirus. Dasha ve velkém dál likviduje zahradu. Při pohledu na ni si kladu otázku, kdo je větší zkázou pro tuto zahradu. Berry si často někam zaleze, rozhodně žádné celosvětové statistiky nesleduje. Prý se máme vyhýbat kontaktu s jinými lidmi. Tak to je v pohodě. Sem raději žádní lidé nechodí. Jeden ojedinělý zážitek přesto nabídnu. Psi jsou zvyklí pravidelně chodit na procházku k lesu, k vodní mini-přehradě, kde se napijí a trochu smočí a tak. Tentokrát je však človíček vzal na procházku k pískovně. To…

Čtěte více

Uprostřed února přijela do Tessborough opět človíčkovi návštěva, především děti. Psi se mohli zbláznit. Berry vrtěla ocasem a pořád se otáčela o 360°. Dasha bláznivě skákal jak gumový míček a dožadovala se dobroty, které ve své ruce schovávalo větší dítě. Mě, kocoura na stromě, si jako vždy nikdo nevšímal. Překvapivě musím uznat, že když človíček křikl na Dashu: “Nesmíš,” jakože nesmí skákat, tak Dasha přestala. Pak řekl: “Sedni!” A Dasha sedla. Jako dobrý. Pak človíček ukázal na zahradu. Totální havárka. Totálně zničená. Rostlinstvo vyrvaný i s kořeny, anglický trávník připomínal poušť v Maroku, všude samé díry a rozcupovaný molitan. Trochu jako výběh pro surikaty v zoologické zahradě. Človíček si stěžoval na noční řádění Dashy, říkal to zároveň tak nějak pyšně. Trochu to nechápu. On se zlobí a zároveň pociťuje hrdost? Fakt, vyznat se v lidech, to je mazec. Pak přišlo tradičně focení, tisíc fotek, psi samozřejmě nejsou modelky, takže to…

Čtěte více

Všední den. Ráno. Slunce váhá, jestli vystrčí hlavu či nikoli. Rtuťová kulička se pohupuje těsně nad nulou. V jedné místnosti až příliš mnoho tvorů. Já se rozvaluji na stole a úzkým pohledem mžourám, človíček ve své posteli a oba hafani rozvalený na zemi. To jsme rodinka. A vida. Človíček vstává. Psi nikoli. Koupelna, pak kuchyň. Chystá snídani. Samozřejmě nejdřív pro psy. Ti dál spí. Ty mají život. Fakt že jojo. Jsem zvědavý, jestli aspoň jíst budou sami. Možná bychom jim mohli dávat do zobáčku, aby se zbytečně neunavili. 10:05. Psi dostali snídani do svého pokoje. Sedím na botníku a pohrávám si s myšlenkou trochu je poškádlit. Proplížím se k Dashe a švih do čenichu. “Máš babu.” Dasha vylítla ven. Hm. Asi hrát nechce. Proplížím se k Berry a švih do čenichu. Švih tlapou po mně. Jen tak tak uhýbám a květináč se řítí k zemi. Rychlá reakce musím si dát…

Čtěte více

Rozhodl jsem se zase trochu zavzpomínat. Tessborough. Čtvrť Tessy. Jako jo. Je to pěkný název. Nakonec asi človíčkové zvolili dobře. Trochu stereotypní. Předvídatelné. Jasně, vzdát hold Tess. Čtvrť jako místo, její území. Ale ano. Dává to smysl. Nemůžu ani mňouknout, že je to hloupý nápad. Nicméně jsem si říkal, že by bylo fajn zveřejnit mé návrhy. Ať si každý udělá závěr sám. Udělal jsem si vlastní průzkum trhu, co lidi zaujme, nad čím se pozastaví, či zakroutí hlavu. A je mi jasné, že jsem svým uvažováním předběhl svou dobu. Jako třeba Jules Verne svými romány, Nikola Tesla svými vynálezy či Ján Jesenius, když provedl první veřejnou pitvu. První nápad pro náš psí domov mi vnukl billboard na D1. krkavadasen. To by byly webovky. Velmi rychle se zrodil nápad číslo dvě. nezbylanikost.cz. Pak jsem trochu zjemnil. zazvonabez.cz Bylo mi řečeno, že to prý nevzbuzuje příliš důvěru. V tom případě jenteoliznu.cz měla…

Čtěte více