Jmenuji se Damián. To už jsem asi říkal. Někteří kocouři mi začali říkat dědku. Jenže nikdo z nich, podotýkám, nikdo z nich nemá šajnu, jak přežít mezi těmi obrovitými godzilami, které človíček nazývá psy. Možná už jsem dědek, já však nepřežívám. Já tomu šéfuju.
Dovolím si vložit malou ukázku toho, jak si získat autoritu. A přihodím pár základních pravidel pro kocoury, kteří je mňoukají na návsi a rozklepou se jim kolena před kdejakým ratlíkem. 1) Nikdy nezdrhat. To je povel pro psa. Nota bene, když ti psi jsou dva. 2) Vydávat ostřejší zvuk než pes. Já syčím. 3) Udržovat bezpečnou vzdálenost. Jakmile do ní strčí pes hlavou, okamžitě vystartovat, sekat drápky dokud pes nezačne couvat. 4) Drze ukázat nadřazenost. Otočit se zády a říct, je konec, vypadněte.
Na dědka dost dobrý ne?
