Mám historku. Občas se něco nepovede. Mně se to moc nestává. Inu stalo se. Vlastně přemýšlím, zda opět nejsem první na světě. Aby kocoura, jako jsem já, oblízl pes od hlavy až k patě. A Berry má pořádnej jazyk….
Často chodím kontrolovat, když psi žerou. Často jim i něco vezmu z misky. Koneckonců dostávají luxusní potravu, nevidím důvod, proč bych nemohl ochutnat. Jednou si človíček usmyslel, že bude krmit psi lžící a dá jim zakysanou smetanu. Berry je Moskevský strážní pes, občas ji říká Ruska. A Dasha je Leonberger, té zase občas říká Němka. Když o tom teď přemýšlím, co jsem asi já? Zřejmě Švýcar. Zpět k historce.
Človíček nabere lžíci zakysané smetany. Ruska otevře tlamu a počká až smetana steče ze lžíce. Čistá práce. Človíček nabere lžíci zakysané smetany pro Němku. Ta tlamu neotevře, vrhne se na lžíci a začne ji oblizovat všemi směry. Většina smetany skončí na tričku človíčka, nějaká spadne na zem, kapky smetany se rozprsknou po celém prostoru. Bordel úplně všude. Ruska udělá dva líné kroky a velkým slíznutím si vezme vše, co má človíček na tričku. Já se začnu věnovat smetaně na zemi, možná trochu nedůstojné, jenže podstatný je výsledek, smetana v mém žaludku je přijatelný výsledek. Človíček nabere druhou lžíci pro Němku. Ta se nepoučí a opět olízne lžíci tak nešikovně, že celá porce smetany dopadne přímo mně na hlavu. Ruska udělá dva líné kroky a velkým slíznutím odstraní celou porci smetany z mé hlavy, krku i zad. Celý týden bych se nemusel mýt. Teď jsem čistý Švýcar.
